Ahmadíja Muslimský Spolek

“LÁSKA PRO VŠECHNY, NENÁVIST PRO NIKOHO-LOVE FOR ALL, HATRED FOR NONE”

Our New Site is COMING SOON Stay Tuned!

For more information feel free to contact us via Social Media or via Email. email:info@ahmadija.cz
Leave Your Message here!

Introduction

Fasting is one of the central means of spiritual advancement taught by Islam. Muslims are encouraged to observe voluntary fasts throughout the year, however, during Ramadan, the entire month is devoted to making a special effort in spiritual progress, primarily through fasting.

Ramadan is the name of the ninth month in the Islamic lunar calendar, which is based on the cycles of the moon. As the Gregorian calendar, utilized as the standard of the world, is a solar calendar with approximately 365 days, whereas the lunar calendar year approximates to 354 days, the month of Ramadan moves back about 11 or 12 days each year.

The First Qur’anic Revelation

Ramadan is the month in which the founder of Islam, Prophet Muhammad (saw), received his first Qur’anic revelation, at the age of 40. Muslims, like the followers of all faiths, believe in the phenomenon of divine revelation as being a direct form of true communication between God and His servants. The piecemeal revelations of the Holy Qur’an, spanning 23 years of the life of Prophet Muhammad (saw), are considered the highest form of revelation to have ever been received by a prophet. Thus, there is a special emphasis upon reciting the Holy Qur’an and pondering over its deeper meanings during this month.

What do Muslims do in Ramadan?

The concept of fasting is found in variable forms throughout religious as well as secular history. The Islamic practice of fasting, on the most basic level, involves abstaining from food, water, and sex from dawn until sunset.

Muslims will wake up in the final hours of the night before dawn, to have Suhur (Arabic: lit. ‘pre-dawn meal’) and will then abstain from consuming anything until sunset, when they will end their fast by having Iftaar (Arabic: lit. ‘break of a fast’). One of the primary goals of fasting is to inculcate a sense of empathy for the impoverished who regularly do not have access to food. Thus, in addition to fasting, Muslims are encouraged to increase their charitable donations during this month, in order to serve as a reminder for how they should live the rest of the year as well.

Muslims are encouraged to increase their efforts in other elements of spirituality as well during this month. They should study the Holy Qur’an more, offer their daily prayers with deeper focus and intensity, express more kindness to others, among other practices central to Islam. Ramadan is also a time for community gatherings, thus Muslims are taught to visit the mosque more during this month, where they pray side by side irrespective of socioeconomic status. This spirit of equality and brotherhood is extended during the communal Iftar meal as well, where Muslims gather together to break their fast at the mosque.

Exemptions from Fasting: Children, patients, travellers, and others

The philosophy behind the practice of fasting is profound but at times poorly understood by the public, who can often hold many misunderstandings regarding it. The primary misconception is that fasting is prescribed by Islam even for people whose health may be affected detrimentally by it. This is incorrect, as the Islamic principle of

No soul is burdened beyond its capacity” (Holy Qur’an 2:234)

holds true here as well.

A Muslim is not obligated to fast until he or she reaches the age of maturity, according to their individual physical development. The age of 17 or 18 has been generally recommended by the Khalifa of the Ahmadiyya Muslim Community, His Holiness Mirza Masroor Ahmad (aba), as the age when one should begin fasting regularly. Prior to this age, a child can be given permission to voluntarily fast 2-3 days of Ramadan owing to their eagerness, or to simply wake up for Suhoor with their parents even if they are not fasting. To compel a child to fast is a completely unislamic and inhumane notion.

Similarly, people who are sick, travelling, or women that are pregnant, nursing, or menstruating, are entirely exempt from fasting. Instead, they should donate an amount of money for charity that is the equivalent of feeding one person a day for each day of Ramadan that they could not fast. In this way, despite being unable to fast, they are still encouraged to refine their compassion for the underprivileged, which is a central focus of Ramadan.

Conclusion

In short, Ramadan is a time for Muslims to rejuvenate their spirituality which may have become stagnant during the course of the year. Through the various practices of Ramadan, Muslims strive to enhance their self-control, discipline, and compassion. Thus, we pray that the relationships that we have with God and the people around us before Ramadan, become much more deepened and beautified by the end of the month.

Úvod

Půst je jedním z hlavních prostředků duchovního pokroku, kterému učí islám. Muslimové jsou vedeni k dodržování dobrovolných půstů po celý rok, během ramadánu je však celý měsíc věnován zvláštnímu úsilí v duchovním pokroku, a to zejména prostřednictvím půstu.

Ramadán je název devátého měsíce v islámském lunárním kalendáři, který je založen na měsíčních cyklech. Vzhledem k tomu, že celosvětově užívaný gregoriánský kalendář je solární kalendář s přibližně 365 dny, zatímco lunární kalendářní rok se blíží 354 dnům, se měsíc ramadán každý rok posouvá zpět o 11 nebo 12 dní.

První zjevení Koránu

Ramadán je měsíc, ve kterém, ve věku 40 let, zakladatel islámu, prorok Mohamed (mír a požehnání s ním), obdržel své první zjevení Koránu. Muslimové, stejně jako stoupenci jiných vyznání, věří ve fenomén božského zjevení, jako přímé formy skutečné komunikace mezi Bohem a Jeho služebníky. Postupná zjevení Svatého Koránu, v průběhu 23 let života proroka Mohameda (mír a požehnání s ním), jsou považována za nejvyšší formu zjevení, jaké kdy prorok přijal. Proto je v tomto měsíci kladen zvláštní důraz na recitování Koránu a přemýšlení nad jeho hlubšími významy.

Co muslimové během Ramadánu dělají?

Koncept půstu se v náboženských i světských dějinách nachází v různých formách. Nejzákladnější úroveň půstu v islámském pojetí zahrnuje zdržování se jídla, vody a sexu od úsvitu do západu slunce.

Muslimové se probouzí v posledních hodinách noci před svítáním, aby si dali Suhur (arabsky doslova: “jídlo před úsvitem”) a poté se zdrží konzumace čehokoli až do západu slunce, kdy ukončí svůj půst tím, že si dají Iftaar (arabsky doslova: “přerušení půstu”). Jedním z hlavních cílů půstu je vzbudit pocit empatie s chudými, kteří pravidelně nemají přístup k jídlu. Kromě půstu jsou tedy muslimové vedeni k tomu, aby během Ramadánu navýšili své dary na dobročinné účely, na připomínku toho, jak by měli žít i po zbytek roku.

Muslimové jsou vedeni k tomu, aby během tohoto měsíce zvýšili své úsilí i v dalších oblastech duchovnosti. Kromě dalšího by měli více studovat Korán, modlit se s hlubším soustředěním a intenzitou a projevovat více laskavosti ostatním. Ramadán je také časem komunitních shromáždění, muslimové by tedy během tohoto měsíce měli mešitu, kde se modlí jeden vedle druhého bez ohledu na jejich socioekonomický status, navštěvovat více. Tento duch rovnosti a bratrství se vztahuje i na společné jídlo Iftar, kde se muslimové scházejí, aby přerušili svůj půst v mešitě.

Vyjímky z půstu: děti, nemocní, lidé na cestách a další

Filozofie půstu je hluboká, ale někdy špatně pochopená veřejností, kdy v souvislosti s půstem dochází k četným nedorozuměním. Základní mylná představa je, že půst je v islámu předepsán i lidem, jejichž zdraví může být poškozeno. Není to pravda, protože i zde platí islámský princip

Žádná duše není přetěžována.”(Svatý Korán 2: 234).

Muslim není povinen se postit, dokud nedosáhne věku dospělosti, podle jeho individuálního fyzického vývoje. Věk 17 nebo 18 let je obecně doporučován Chalífou muslimské komunity Ahmadíja, Jeho Svatostí Mirzou Masroorem Ahmadem (budiž mu Alláh nápomocen), jako věk, kdy by se mělo začít s pravidelným půstem. Před tímto věkem může být dítěti uděleno povolení, aby se kvůli své dychtivosti dobrovolně postilo 2–3 dny ramadánu, nebo se jednoduše probouzelo se svými rodiči na Suhoor, i když se nepostí. Nutit dítě, aby se postilo, je nelidská představa, která islámu zcela odporuje.

Podobně lidé, kteří jsou nemocní, cestují a těhotné, kojící či menstruující ženy, jsou zcela vyloučeni z půstu. Místo toho by měli věnovat na charitu částku, za kterou se nají jedna osoby denně za každý den ramadánu, kdy se nemohli postit. Tímto způsobem, přestože nejsou schopni držet půst, jsou stále povzbuzováni k tomu, aby zvýšili svůj soucit se znevýhodněnými, což je hlavním cílem ramadánu.

Závěr

Stručně řečeno, ramadán je pro muslimy časem na osvěžení jejich duchovnosti, která v průběhu roku mohla stagnovat. Prostřednictvím různých praktik ramadánu se muslimové snaží zlepšit své sebeovládání, disciplínu a soucit. Modlíme se tedy, aby se vztahy, které máme s Bohem a lidmi kolem nás před ramadánem, do konce měsíce prohloubily a zkrášlily.

Literaure
SVATÝ KORÁN

THe Holy Quran with Czech Translation

FILOSOFIE UČENÍ ISLÁMU

Book by Hazrat Mirza Ghulam Ahmed (as)

Leave Your Message here!

Copyright © 2021 Ahmadíja Muslimský Spolek Česká Republika - All Right Reserved

Top