Urážlivé karikatury: Jak by měli muslimové reagovat?

Kreslené vtipy dánských novin, karikatury časopisu Charlie Hebdo, kreslířská soutěž navržená poslancem dánského parlamentu.Jaká je pravá islámská reakce?

V posledních 15 letech se některé veřejné osobnosti rozhodly opustit veškeré skutečně intelektuální kritické hodnocení islámu a namísto toho rozdmýchat plameny rozkolu podněcováním senzační kontroverze. Podstatou této kontroverze je hluboká a zlehčovaná tragédie spočívající v tom, že společně s úctou umírá také příležitost k upřímnému dialogu a pokroku v mezináboženských vztazích.

Tato smrt úcty však není jednostranná. Stejné odsouzení zasluhují násilné reakce některých muslimů v různých částech světa, které po těchto kontroverzích následovaly. Abychom pochopili, jaká by měla být pravá islámská reakce na tyto projevy nevědomosti, musíme se zeptat: co by v takové situaci udělal sám Svatý Prorok Mohamed (mír a požehnání Alláha s ním)?

Prorok Mohamed (mír a požehnání Alláha s ním) by se těmito projevy nevědomosti nepochybně cítil dotčen. Jeho zděšení by však nepramenilo z útoků na jeho vlastní neposkvrněný charakter, ale z naprostého nedostatku úcty projevované jednou skupinou společnosti skupině jiné a z následných nevyhnutelných společenských nepokojů. Jeho život byl zasvěcen podporování takové společnosti, v níž lidé různého vyznání a původu mohou žít ve vzájemném souladu.

Pokud jde o útoky na jeho osobu, Svatý Korán zaznamenal, že všechny urážky snášel s dokonalou trpělivostí. Sám Všemohoucí Bůh mu poskytl slova útěchy, když vyjádřil hluboký soucit:

“Běda Mým služebníkům! Nepřijde k nim ani jeden Posel, aby si z něho žerty netropili.“ (Svatý Korán 36:31)

Důstojná reakce Proroka Mohameda (mír a požehnání Alláha s ním), který čelil útokům celý svůj život, byla vždy ztělesněním následující nadčasové rady Svatého Koránu:

“A služebníci Milostivého Boha jsou ti, kteří kráčejí po zemi v pokoře, a když je osloví lidé nevědomí, řeknou: ‚Mír!‘“ (Svatý Korán 25:64)

Realita je tedy bohužel taková, že Proroka Mohameda (mír a požehnání Alláha s ním) by dnes pravděpodobně více rozrušila reakce některých muslimů než nevědomé veřejné osobnosti, které tyto reakce vyvolávají. Pokud jste soucitný rodič, který chce vychovat dítě s nejvyšším morálním charakterem, jak se zachováte, když se vaše dítě dostane do konfliktu s jiným dítětem? Bez ohledu na to, že provokativní jednání druhého dítěte mohlo být naprosto nesprávné, část vašeho já bolí mnohem víc, pokud vaše dítě na takovou nevědomost nereaguje důstojně a ušlechtile. Podobně i Prorok Mohamed (mír a požehnání Alláha s ním) zasvětil svůj život učení svých duchovních dětí, muslimů světa, jak žít s upřímným soucitem a nezlomností.

V islámu toto představuje duchovní filozofii,pro kterou všichni prorokové čelí posměchu. Tito vyvolení lidé oplývají širokou škálou vynikajících morálních kvalit, které se mohou projevit jen v reakci na určité situace. Pronásledování a hanební protivníci těmto mužům Božím umožňují projevit statečnost jejich dokonalé trpělivosti a pokory, takže svět má příklad, jak by mělo vypadat dobré chování tváří v tvář nevědomosti. Proto dnešní muslimové musí na nevědomost reagovat obdobně, s kultivovaností, aby celý svět viděl skutečnou morálku, již islám učí.

Stejně tak je třeba naprosto jasně říci, že islám nepodporuje pasivní reakci. Muslim by si měl svého náboženství a každého proroka (muslimové se učí uznávat vysoké postavení všech proroků) ve svém srdci zaníceně vážit. Tato vášnivá láska je znamením toho, že člověk má živé spojení se svou vírou, bez nějž by byl jeho vztah s prorockými osobnostmi jen formální, prázdný. Muslimové by tedy nepochybně měli cítit bolest, když jejich víra čelí primitivním útokům, jež postrádají jakýkoli intelektuální základ.

Tento zápal by však měl člověka přimět k tomu, aby svou víru kultivovaně hájil prostřednictvím zaníceného a nenásilného dialogu. Dosavadní dlouhodobé výsledky Ahmadíjskéhomuslimského společenství jsou důkazem, že právo toto je pravá islámská reakce.

Kreslířská soutěž Geerta Wilderse

V roce 2018 vyhlásil nizozemský politik Geert Wilders kreslířskou soutěž, v níž chtěl lidi vyzvat k nakreslení Svatého Proroka Mohameda (mír a požehnání Alláha s ním). Zatímco někteří muslimové bohužel reagovali násilím a protesty, celosvětová hlava a chalífa Ahmadíjského muslimského společenství, Jeho Svatost Mírza Masroor Ahmad (nechť je mu Alláh nápomocen), nasměroval ahmadíjské muslimy k uspořádání mezinárodní řečnické soutěže #MuhammadSpeechContest. V této soutěži byli jak muslimové, tak nemuslimové vyzváni, aby pohovořili o inspirativních vlastnostech Svatého Proroka Mohameda (mír a požehnání Alláha s ním).

 Tweet:

Záplava odpovědí, které tato řečnická soutěž vyvolala, přemohla vlnu nenávisti vyprovokované Geertem Wildersem. Soutěže se zúčastnila například Christine Wunnicke, oceněná německá autorka románů, která uvedla:

“Řečnická soutěž Muhammad Speech Contest, kterou uspořádala skupina britských muslimů a která je otevřena každému, mě svým vlastním způsobem zasáhla jako ukázkový příklad toho, jak může vypadat vzdor vůči nenávisti – jako dokonalý příklad ‚vyjádření nesouhlasu v reakci na nenávistný projev‘: kreativně, pozitivně, inkluzivně a naprosto pokojně. Protože se zajímám o tradice islámu a rozmanitost a bohatost náboženství obecně, ráda jsem se zúčastnila.“

Tweet:

Jeho Svatost Mírza Masroor Ahmad (nechť je mu Alláh nápomocen) soustavně odsuzuje násilí a vede muslimy k tomu, aby svým chování následovali pravý příklad Proroka Mohameda (mír a požehnání Alláha s ním). V roce 2015, po útocích na Charlie Hebdo, vysvětloval, že násilí a protestování je proti učení islámu, který naopak zdůrazňuje pokoj a modlitbu:

” Dnes je povinností členů Ahmadíjského muslimského společenství modlit se za to, aby obě strany upustily od excesů a krutostí. Stejně tak se v těchto dnech zaměřte na četné odříkávání Durood [proseb o požehnání a pozdravení Svatého Proroka (mír a požehnání Alláha s ním)]. Ti, kdo mohou ve své sféře vlivu pomoci vytvořit pokojné prostředí, by se o to měli pokusit. Ať Alláh Všemohoucí zachrání svět před chaosem a ať se výtržnosti a svár rychle změní na stav pokoje.“
Poučení z roku 1925

Tato tradice pokojného aktivismu Ahmadíjského muslimského společenstvísahá téměř 100 let do minulosti. V roce 1925 britské noviny The Star zveřejnily karikaturu oslavující vrcholového špičkového anglického hráče kriketu Jacka Hobbse poté, co v kriketuvytvořil nový rekord.

Kresba zobrazovala “galerii nejvýznamnějších celebrit historie“ a Proroka Adama (mír s ním) a Proroka Mohameda (mír a požehnání Alláha s ním) zahrnula do skupiny historických osobností, které byly všechny zobrazeny pod čnícím Jackem Hobbsem, jak k němu s úctou a závistí vzhlíží. Na obrázku byl také znázorněn dlouhý meč visící od pasu Proroka Mohameda (mír a požehnání Alláha s ním), zatímco Prorok Adam (mír s ním) byl zobrazen téměř nahý a připomínal šimpanze.

Když bylakarikatura otištěna, A. R. Dard, misionář Ahmadíjského muslimského společenstvípůsobící jako imám v nejstarší londýnské mešitě, ihned napsal dopis šéfredaktorovi The Star a také ministrovi vnitra Anglie. Ukázku tohoto dopisu zde uvádíme, abychom zdůraznili, jak by měl pravý islámský pokojný protest vypadat:

” Vaše Excelence,
jako hlava velmi významné části muslimské komunity v Anglii považuji za nezbytné tlumočit Vaší Excelenci jejím jménem a jménem mnoha egyptských, indických a afrických muslimů, kteří se na mě v této souvislosti obrátili, pocity naprostého rozhořčení a hluboké potupy, které vyvolalakarikatura otištěná v The Star ze dne 18. 8. 1925 (kopii přikládám).
Karikatura znázorňuje pana Jacka Hobbse jako gigantickou postavu. U jeho nohou stojí některé vysoce uznávané historické osobnosti, mimo jiné i Adam a Mohamed, Svatý Prorok Islámu (mír a požehnání Alláha s ním). Stejně jako ostatní se i oni dívají na pana Hobbse, s úžasem a údivem nad jeho stovkami bodů dosaženými v kriketu. Tato ostudně skandální karikatura hluboce ranila náboženské cítění muslimů.
Svatý Prorok Mohamed (mír a požehnání Alláha s ním) je pro muslimy nejposvátnější osobností. Láska, již k němu muslimové cítí, a úcta, s níž opatrují jeho svatou památku, překonávají všechny hranice barvy pleti, kasty a země…
Proto co nejdůrazněji protestuji proti této zavrženíhodné potupě našeho Svatého Proroka (mír a požehnání Alláha s ním) a žádám Vaši Excelenci, abyste této velmi závažné záležitosti věnoval tu nejvážnější pozornost a uplatnil proti provinilcům zákonné prostředky, aby celý svět poznal, že Anglie je hrdá na svou tradiční spravedlnost a nestrannostprávem.
Nejoddanější služebník Vaší Excelence,

A. R. Dard, MA, imám

V Londýně, 26. 8. 1925”

Reakce na tento dopis byla velmi pozitivní. Svou lítost nad incidentem vyjádřili šéfredaktor, hráč kriketu, a dokonce i kreslíř.

Wilson Pope, šéfredaktorThe Star, napsal odpověď na protestní dopis imáma A. R. Darda:

“Ministr vnitra mi zaslal kopii protestního dopisu ohledně karikatur, které byly zveřejněny v The Star dne 18. a 26. srpna. Dovolte mi začít konstatováním, že vláda nemá žádné právo do této věci zasahovat.
Dovolte mi také říci, že kdybychom věděli, že tato karikatura hluboce zraní náboženské cítění muslimů, nikdy bychom ji neuveřejnili. Ujišťuji Vás, že jejím cílem za žádných okolností nikdy nebylo urazit muslimy. Velmi mě zarmoutila bolest, která tím byla způsobena Vašim souvěrcům.“

Jack Hobbs, hráč kriketu, imámovi napsal:

 ” Vážený pane,

s bolestí jsem se dozvěděl, že karikatura v novinách The Star ze dne 18. 8. 1925 urazila city všech muslimů.
Nemusím asi říkat, že noviny The Star nejsem schopen nijak ovlivnit a že ani nenesu žádnou odpovědnost za karikatury, které tyto noviny otiskují. S potěšením jsem se nicméně dozvěděl, že The Start zveřejnily své politování a že ani noviny, ani jejich kreslíři, by postavu Mohameda (mír a požehnání Alláha s ním) neuvedly, pokud by si mysleli, že tím mohou způsobit urážku.
Je mi líto, že se můj úspěch v kriketu, který se mnou sdílí sportovní fanoušci po celém světě, bohužel stal příležitostí ke zranění náboženského cítění mých muslimských přátel.
Přeji si, aby se to bývalo nestalo.
Věřte mi.
Se srdečným pozdravem

(podepsán)  J. B. Hobbs.

A konečně David Low, tvůrce karikatury, ve své autobiografii o tomto incidentu z roku 1925 napsal:

 ” [Ta karikatura]přinesla celou řadu dopisů, pochvalných a nadšených, což mě překvapilo, a pohoršený protest, který mě překvapil ještě víc, od Ahmadíjskémuslimské mise, jež byla hluboce dotčena zobrazením Mohameda jako konkurenta Hobbse a dokonce i zobrazením Mohameda jako takového. Šéfredaktor vyjádřil politování nad touto neúmyslnou urážkou a považoval celou věc za vyřízenou…
Celý incident ukázal, jak snadno se nerozvážný kreslíř může dostat do potíží. Nikdy jsem o Mohamedovi vážně nepřemýšlel. Jak jsem byl pošetilý […] . Styděl jsem se, že […] jsem ho nakreslil do hloupého kresleného vtipu.”

 

Závěr

Realita je taková, že je ostuda, že je takováto debata vůbec nezbytná. Prokazovat si vzájemně úctu není těžké. Tento incident z roku 1925 je příkladem toho, jak neúmyslná chyba vzniklá kvůli neznalosti náboženství a kultury jiných lidí může ranit jejich city.

A přece je možné takový incident přátelsky a snadno vyřešit, když mezi oběma stranami dojde k otevřenému, zdvořilému dialogu.

V dnešním světě je však člověk zděšený, když sleduje, že takové incidenty nevznikají jako neúmyslné chyby, ale spíše s úmyslem zesměšnit muslimy a ranit jejich city. Nicméně ať už jde o kreslení karikatur, nebo pálení Svatého Koránu v různých zemích, včetně České republiky, reakce muslimů by měla zůstat stejná jako ta, již Prorok Mohamed (mír a požehnání Alláha s ním) ztělesňoval celý svůj život. Ostatní se mohou snažit vás pomluvit a zranit, jak chtějí, ale muslim se musí vždy držet vysokých morálních zásad spočívajících v soucitu a trpělivosti, které nakonec společnost přivedou k nastolení skutečného míru.

“A ať vás nepřátelství lidí nepodnítí k tomu, abyste jednali jinak než spravedlivě.” (Svatý Korán 5:9)
sdílet na: