Ramadán

Úvod

Půst je jedním z hlavních prostředků duchovního pokroku, kterému učí islám. Muslimové jsou vedeni k dodržování dobrovolných půstů po celý rok, během ramadánu je však celý měsíc věnován zvláštnímu úsilí v duchovním pokroku, a to zejména prostřednictvím půstu.

Ramadán je název devátého měsíce v islámském lunárním kalendáři, který je založen na měsíčních cyklech. Vzhledem k tomu, že celosvětově užívaný gregoriánský kalendář je solární kalendář s přibližně 365 dny, zatímco lunární kalendářní rok se blíží 354 dnům, se měsíc ramadán každý rok posouvá zpět o 11 nebo 12 dní.

První zjevení Koránu

Ramadán je měsíc, ve kterém, ve věku 40 let, zakladatel islámu, prorok Mohamed (mír a požehnání s ním), obdržel své první zjevení Koránu. Muslimové, stejně jako stoupenci jiných vyznání, věří ve fenomén božského zjevení, jako přímé formy skutečné komunikace mezi Bohem a Jeho služebníky. Postupná zjevení Svatého Koránu, v průběhu 23 let života proroka Mohameda (mír a požehnání s ním), jsou považována za nejvyšší formu zjevení, jaké kdy prorok přijal. Proto je v tomto měsíci kladen zvláštní důraz na recitování Koránu a přemýšlení nad jeho hlubšími významy.

Co muslimové během Ramadánu dělají?

Koncept půstu se v náboženských i světských dějinách nachází v různých formách. Nejzákladnější úroveň půstu v islámském pojetí zahrnuje zdržování se jídla, vody a sexu od úsvitu do západu slunce.

Muslimové se probouzí v posledních hodinách noci před svítáním, aby si dali Suhur (arabsky doslova: „jídlo před úsvitem“ ) a poté se zdrží konzumace čehokoli až do západu slunce, kdy ukončí svůj půst tím, že si dají Iftaar (arabsky doslova: „přerušení půstu“ ). Jedním z hlavních cílů půstu je vzbudit pocit empatie s chudými, kteří pravidelně nemají přístup k jídlu. Kromě půstu jsou tedy muslimové vedeni k tomu, aby během Ramadánu navýšili své dary na dobročinné účely, na připomínku toho, jak by měli žít i po zbytek roku.

Muslimové jsou vedeni k tomu, aby během tohoto měsíce zvýšili své úsilí i v dalších oblastech duchovnosti. Kromě dalšího by měli více studovat Korán, modlit se s hlubším soustředěním a intenzitou a projevovat více laskavosti ostatním. Ramadán je také časem komunitních shromáždění, muslimové by tedy během tohoto měsíce měli mešitu, kde se modlí jeden vedle druhého bez ohledu na jejich socioekonomický status, navštěvovat více. Tento duch rovnosti a bratrství se vztahuje i na společné jídlo Iftar, kde se muslimové scházejí, aby přerušili svůj půst v mešitě.

Vyjímky z půstu: děti, nemocní, lidé na cestách a další

Filozofie půstu je hluboká, ale někdy špatně pochopená veřejností, kdy v souvislosti s půstem dochází k četným nedorozuměním. Základní mylná představa je, že půst je v islámu předepsán i lidem, jejichž zdraví může být poškozeno. Není to pravda, protože i zde platí islámský princip

 „ Žádná duše není přetěžována. “ (Svatý Korán 2: 234)

Muslim není povinen se postit, dokud nedosáhne věku dospělosti, podle jeho individuálního fyzického vývoje. Věk 17 nebo 18 let je obecně doporučován Chalífou muslimské komunity Ahmadíja, Jeho Svatostí Mirzou Masroorem Ahmadem (budiž mu Alláh nápomocen), jako věk, kdy by se mělo začít s pravidelným půstem. Před tímto věkem může být dítěti uděleno povolení, aby se kvůli své dychtivosti dobrovolně postilo 2–3 dny ramadánu, nebo se jednoduše probouzelo se svými rodiči na Suhoor, i když se nepostí. Nutit dítě, aby se postilo, je nelidská představa, která islámu zcela odporuje.

Podobně lidé, kteří jsou nemocní, cestují a těhotné, kojící či menstruující ženy, jsou zcela vyloučeni z půstu. Místo toho by měli věnovat na charitu částku, za kterou se nají jedna osoby denně za každý den ramadánu, kdy se nemohli postit. Tímto způsobem, přestože nejsou schopni držet půst, jsou stále povzbuzováni k tomu, aby zvýšili svůj soucit se znevýhodněnými, což je hlavním cílem ramadánu.

Závěr

Stručně řečeno, ramadán je pro muslimy časem na osvěžení jejich duchovnosti, která v průběhu roku mohla stagnovat. Prostřednictvím různých praktik ramadánu se muslimové snaží zlepšit své sebeovládání, disciplínu a soucit. Modlíme se tedy, aby se vztahy, které máme s Bohem a lidmi kolem nás před ramadánem, do konce měsíce prohloubily a zkrášlily.