Stručná Historie – Ahmadíja Muslimský Spolek

Strucna Historie Chalífát Ahmadíja

Po skonu zakladatele Muslimského spolku Ahmadíja, Hazrata Mirzu Ghulama Ahmada (mír s ním), je Spolekveden chalífy, kteří jsou vybíráni hlasováním volebního kolegia.

1. Hazrat Hakeem Noor-ud-Din (Ať je s ním Alláh spokojen) Khalifat-ul-Masih I

(dosl. Chalífa Mesiáše) Žil 8. ledna 1841 – 13. března 1914; Chalífát vedl v období: 27. května 1908 – 13. března 1914

Hazrat Hakeem Noor-ud-Din (Ať je s ním Alláh spokojen) byl obrovskou osobností. Byl to talentovaný autor, významný učenec, mimořádně ctnostný a znamenitý teolog. Pro svou znamenitost v oblasti medicíny byl po mnoho let jmenován královským lékařem Mahárádži z Džammú a Kašmíru.

Do povědomí svých současníků vstoupil svým jménem “Noor-ud-Din” znamenajícím “světlo víry”. Svou zbožnou osobností avnímavýmivhledy do záležitostí víry sklidil obdiv a stal se uznávaným učencem Svatého Koránu. Osobnosti jako sir Muhammad Iqbal (jihoasijský filozof 20. století a pákistánský národní básník) se intenzivně snažily dobrat jeho odpovědí na teologické otázky.

Hledání dokonalého vůdce

Přesto cítil, že je jeho život stále neúplný a hledal duchovního vůdce, který by ho přivedl k ještě hlubšímu poznání pravdy duchovního vesmíru islámu. Jeho hledání nabralo na ještě větší intenzitě, když narazil na knihu Barahin-e-Ahmadiyya, magnum opus Hazrata Mirzy Ghulama Ahmada (mír s ním). Překvapilo ho, že autor knihy tvrdí, že je příjemcem Wahi(Božího zjevení) – duchovního fenoménu, který byl tehdy ve světě považován za nemožný či v moderní době zastaralý.Ve snaze setkat se s autorem odcestoval v roce 1885 do vesnice Qadian a svou zkušenost popsal následovně:

“Bylo to po odpolední modlitbě, přistoupil jsem k mešitě Masjid Mubarak. Jakmile jsem spatřil jeho tvář, byl jsem přešťastný a cítil jsem se vděčně, že jsem našel toho dokonalého muže, po kterém jsem celý život pátral… Na konci našeho prvního setkání jsem mu nabídl mou ruku v Bai’at*. Hazrat Mirza Sahib řekl, že ještě není Božsky pověřen Bai’at přijmout; poté jsem Mirzu Sahiba přiměl, aby mi slíbil, že budu prvním, jehož Bai’at přijme…”

[*Poznámka: Bai‘at: (příslib, zasvěcení; dosl. „prodej“ nebo „transakce“) je islámská praktika, při které je konkrétnímu vůdci přislíbena věrnost. V islámském náboženském kontextu je tato přísaha standardním postupem příslibu věrnostináboženskému vůdci. Je známo, že ji praktikoval islámský Prorok Muhammad (mír a požehnání Alláha s ním) a jeho nástupci (chalífové) s těmi, kteří se chtěli připojit k islámské komunitě. Přečtěte si více zde: https://www.ahmadija.cz/bait]

Čtyři roky po tomto setkání a po svém tvrzení, že byl Bohem pověřen jako zaslíbený Mesiáš, založil Hazrat Mirza Ghulam Ahmad (mír s ním) Muslimský spolek Ahmadíja. Prvním zasvěceným do tohoto Spolku byl Hazrat Hakeem Noor-ud-Din (Ať je s ním Alláh spokojen).

Přijetí Mesiáše

Tvrzení Hazrata Mirzy Ghulama Ahmada (mír s ním) o tom, že je zaslíbeným Mesiášem, sklidilo odpor a nepřátelství a někteří muslimové nerozuměli tomu, proč ho pověstný Hazrat Hakeem Noor-ud-Din (Ať je s ním Alláh spokojen) přijal a stal se jeho nejoddanějším následovníkem.

Jednou mu položili právě tuto otázku. K čemu učenec jeho pověsti přijal muže, který se prohlašoval zaslíbeným Mesiášem? Jeho stručná odpověď je plna nesmírné hloubky o povaze duchovenství: “Než jsem Hazrata Mirzu Ghulama Ahmada (mír s ním) přijal, vídal jsem ve svých snech proroka Muhammada (mír a požehnání Alláha s ním). Nyní ho (mír a požehnání Alláha s ním) vidím, i když jsem ve vzhůru (ve zjeveních)”.

Poznamenal, že Hazrat Mirza Ghulam Ahamadovo (mír s ním) Bohem udělené porozumění Svatému Koránu odhalovalo poznání, která člověka nebývalým způsobem přiváděla k Bohu.

Hazrat Mirza Ghulam Ahmad (mír s ním)k němu vyjádřil svou lásku a úctu v krásném perském dvojverší: “Jak úžasné by bylo, kdyby se každý z mých následovníků stal Noor-ud-Dinem. Stane se tak až tehdy, budou-li všechna srdce naplněna světlem jistoty víry.”

První Chalífa

Po skonu Hazrata Mirzy Ghulama Ahmada (mír s ním), dne 26. května 1908, byl Hazrat Hakeem Noor-ud-Din (Ať je s ním Alláh spokojen) jednohlasně zvolen prvním Chalífou Muslimského spolku Ahmadíja. Položil základy Chalífátu jako instituce a provedl mnoho důležitých úkolů, včetně zřízení první zahraniční mise v Londýně. Zemřel dne 13. března 1914.

2. Hazrat Mirza Bashir-ud-Din Mahmood Ahmad (Ať je s ním Alláh spokojen) Khalifat-ul-Masih II

Žil 12. ledna 1889 – 7. listopadu 1965; Chalífát vedl v období: 14. března 1914 – 7. listopadu 1965

Druhý Chalífa Muslimského spolku Ahmadíja, Hazrat Mirza Bashir-ud-din Mahmood Ahmad (Ať je s ním Alláh spokojen), byl nejstarším žijícím synem Hazrata Mirzy Ghulama Ahmada (mír s ním) a Nusrat Jahan Begum (Ať je s ní Alláh spokojen). V roce 1886, po 40 dnech modlení v ústraní, Hazrat Mirza Ghulam Ahmad (mír s ním) prohlásil, že od Boha obdržel sdělení, které prorokovalo, že bude během příštích 9 let požehnán zaslíbeným Synem, který se ukáže býti nepřekonatelnou siloupro islám.

Hazrat Mirza Bashir-ud-din Mahmood Ahmad (Ať je s ním Alláh spokojen) se narodil o 3 roky později, v roce 1889, a ve věku 25 let (v roce 1914) byl zvolen druhým Chalífou. V roce 1944 nakonec prohlásil, že je řečeným zaslíbeným Synem. Renesanční člověk, plodný autor a obratný řečník. Do jeho znalostní základny patřila mimo jiné komparativní religionistika, filozofie, urbanismus, zemědělství, kritický výklad Koránu, světové dějiny, lingvistika, ekonomie, politologie a další. Jeho rozsáhlé znalosti a pronikavý vhled do různých odvětví se zasloužily o naplnění proroctví o zaslíbeném Synovi, které předpovědělo: “Bude mimořádně inteligentní a chápavý a bude mít pokorné srdce a bude naplněn světským a duchovním poznáním.”

Během jeho Chalífátu Spolek zřídil misie ve 46 zemích a přeložilSvatý Korán do 14 jazyků. Ve funkci Chalífy Spolek sjednotil a rozšířil, a to navzdory pokusům zlotřilé skupiny o rozbití Spolkua vnějším hrozbám zaměřeným na jeho zničení.

Knihy

Napsal více než 220 knih a brožur. Téměř 52 let přednášel projevy a přednášky, které tvoří více než 26 svazků, přičemž jeho páteční kázání sama o sobě tvoří téměř 40 svazků.

Jeho desetisvazkový komentář Tafsir-e-Kabir (neboli Obsáhlý kritický výklad), který rozebírá 59 kapitol Svatého Koránu, má více než 10 000 stran a napříč islámskou historií je považován za nesrovnatelnou pokladnici znalostí.

Napsal také kratší, stravitelnější komentář Svatého Koránu s detailním překladem –Tafsir-e-Saghir (neboli Krátký komentář). Tato díla, kterých si vážíme dodnes, jsou uznávána jako hluboce zasvěcená imuslimy mimo Muslimský spolek Ahmadíja. V komentářích jsou zodpovězena obvinění proti Svatému Koránupramenící od orientalistů, jako byli Theodor Noldek, RevVere, JM Rodell a Sir William Muir.

(https://www.alhakam.org/he-shall-be-filled-with-secular-and-spiritual-knowledge-a-glimpse-into-the-scholarly-works-of-hazrat-musleh-e-maud/)

Hazrat Khalifatul Masih II (Ať je s ním Alláh spokojen) prohlásil, že mu Bůh poskytl jedinečnou úroveň vhledu do významů Svatého Koránu a vyzval:

“Kdokoli, bez ohledu na to, jaké má znalostinebo které náboženství vyznává, může proti Svatému Koránu vznést jakékoli obvinění a já s milostí Alláha [na jejich obvinění] ze stejného Koránu odpovím. Opakovaně jsem svět vyzýval, aby se mnou v psaní hlubších významů Koránu soutěžil.” (Anwar-ul-Ulum, sv. 13, str. 255)

Hazrat Sir Zafrullah Khan (Ať je s ním Alláh spokojen), věhlasný diplomat, který jako jediný předsedal jak Valnému shromáždění OSN, tak Mezinárodnímu soudnímudvoru, o Hazrat Khalifatul Masihovi II (Ať je s ním Alláh spokojen) řekl:

“Jeho mysl byla ohromně všestranná a rozsah jeho intelektu neměl u jeho současníků obdoby. Tyto vlastnosti se nápadně projevovaly v jeho projevech a spisech… Jeho projevy byly hostinou, potěšením a požitkem pro přítomné intelektuály. Stimuloval jejich intelekt, oživoval jejich schopnosti, podněcoval je ke šplhání na morální a duchovní výšiny a posílal je domů značně obohacené…” (Ahmadiyyat – The Renaissance of Islam, str. 234)

Hazrat Mirza Bashiruddin Mahmud Ahmad (ra) spolu s Hazrat Sir Chaudhry Zafrullah Khan (ra)

Rozdělení Britské Indie

Po rozdělení Britské Indie v roce 1947 ahmádští muslimové migrovali z Qadinu do nově založeného Pákistánu, kde Hazrat Khalifatul Masih II(Ať je s ním Alláh spokojen) ve městě Rabwah založil nové sídlo Muslimského spolku Ahmadíja.

Před založením byl pozemek neúrodný, neobydlený a úřady ho považovaly za neplodný. Rozhodnutí Muslimského spolku Ahmadíja pozemek koupit tak bylo široce zesměšňováno. Postupem let se však z Rabwahu stalo prosperující město. Hazrat Khalifatul Masih II (Ať je s ním Alláh spokojen) jednou poznamenal:

“Jsem ohromen tím, jaká síla vás přivedla a přiměla vás zabydlet se na místě, které nedokázala obsadit ani vláda. Při pohledu na Rabwah si člověk vzpomene na časy, kdy prostřednictvím Hazrata Ibrahima (mír s ním) a jeho syna Hazrata Ismaila (mír s ním)Alláh znovu položil základy Mekky.” (Al-Fazal, 26. listopadu 1961)

Dnes Rabwah nadále vzkvétá jako modelové město v Pákistánu. Jak popisuje The New York Times:

“Ve městě dnes žije zhruba 70 000 ahmádských muslimů. Cesty jsou zpevněné a lemované zelení. Byl tu zřízen olympijský bazén, nejmodernější knihovna, bezplatné oční a krevní banky a kardiologická nemocnice světové třídy. Velká část komunity je zámožná a míra gramotnosti přesahuje 85 procent.” (https://www.nytimes.com/2017/12/27/world/asia/pakistan-rabwah-ahmadi.html)

Slovo Rabwah pochází z arabštiny a znamená “vyvýšené město”. Pákistánská vláda, v souvislosti se svým neustálým popíránímpráva ahmádských muslimů identifikovat se jako muslimové, město oficiálně přejmenovala na Chenab Nagar, protože slovo ‘Rabwah’ se nachází ve Svatém Koránu 23:51 a odkazuje na vyvýšené místo, které Bůh daroval Ježíši (mír s ním) a jeho matce Marii (mír s ním) jako útočiště.

3. Hazrat Mirza Nasir Ahmad (Alláh mu buď milostiv) Khalifat-ul-Masih III

Žil 16. listopadu 1909 –9.června 1982; Chalífát vedl v období:8. listopadu 1965 – 9. června 1982

Třetí Chalífa Muslimského spolku Ahmadíja, Hazrat Mirza Nasir Ahmad (Alláh mu buď milostiv), byl nejstarším synem Hazrata Mirzy Bashir-ud-din Mahmood Ahmada (Ať je s ním Alláh spokojen) a vnukem Hazrata Mirzy Ghulama Ahmada (mír s ním). Získal bakalářský a magisterský titul na Oxfordské univerzitě, dobře se orientoval v politologii a ekonomii a před svým jmenováním Chalífou působil jako ředitel střední školy Spolku. Během jeho Chalífátu Spolek zřídil mešity v mnoha západoevropských zemích a zavedl také program Nusrat Jahan na výstavbu nemocnic a škol v Africe. V 70. letech vedl Spolek v Pákistánu navzdory hanebnému, státem podporovanému pokusu Spolek perzekuovat a učinit ho nezákonným.

Zákony o rouhání

Z politických důvodů a vzhledem k nátlaku duchovních fundamentalistů zahájila pákistánská vláda v roce 1974 svou státem podporovanou perzekuci Muslimského spolku Ahmadíja tím, žedo Ústavy zavedla dodatek, který ahmádským muslimům zabraňoval identifikovat se jako muslimové.

Později, v 80. letech 20. století, během období 4. Chalífátu, vláda rozšířila pákistánské zákony o rouhání, čímž se ještě více zaměřila na ahmádské muslimy. Jak uvádí Human Rights Watch:

“Ahmádští muslimové tak již nemohli vyznávat svou víru, ani ústně, ani písemně. Pákistánská policie zničila ahmádské překlady a komentáře ke Koránu a zakázala ahmádské publikace, používání jakékoli islámské terminologie na ahmádských svatebních pozvánkách, přednášení ahmádských pohřebních modliteb a zobrazování Kalimy (tj. hlavního vyznání muslimů, že “není Boha kromě Alláha a Muhammad je posel Boží“) na náhrobcích ahmádských muslimů (Nařízení XX navíc ahmádským muslimům zakázalo veřejně vyznávat svou víru a propagovat ji, stavět mešity či vyzývat k muslimské modlitbě. Stručně řečeno, prakticky jakýkoli veřejný projev uctívání nebo oddanosti ze strany ahmádského muslima by mohl být považován za trestný čin.” (https://www.hrw.org/node/231429/printable/print)

Příklady náboženských deliktů a trestů podle zákonů o rouhání:

Trestní zákoník: § 298B
Popis: Zneužití epitet, popisů a titulů atd., vyhrazených pro určité svaté osoby nebo místa, ze strany ahmádů.
Trest: 3 roky vězení a pokuta
Trestní zákoník: § 298C
Popis: Kterýkoli ahmád, který se přímo či nepřímo vydává za muslima nebo svou víru nazývá islámem, káže ji či šíří nebo vyzývá ostatní, aby jeho víru přijali, slovně, písmem či očividným zobrazováním či jakkoli jinak pobuřuje náboženské cítění muslimů.
Trest: 3 roky vězení a pokuta

4. Hazrat Mirza Tahir Ahmad (Alláh mu buď milostiv) Khalifat-ul-Masih IV

Žil 18. prosince 1928 – 19. dubna 2003; Chalífát vedl v období:10. června 1982 – 19. dubna 2003

Čtvrtý Chalífa Muslimského spolku Ahmadíja, Hazrat Mirza Tahir Ahmad (Alláh mu buď milostiv), byl třetím potomkem Hazrata Mirzy Bashir-ud-dina Mahmooda Ahmada (Ať je s ním Alláh spokojen) a Syedy Maryam Begum a vnukem Hazrata Mirzy Ghulama Ahmada (mír s ním).

Jako plodný učenec napsal díla, mimo jiné, o náboženských polemikách, filozofii, evoluci, poezii či homeopatii. Chalífou byl od 10. ervna 1982 do 19. dubna 2003. Během jeho Chalífátu Spolekzaložil svou vlastní nezávislou humanitární organizaci Humanity First (dosl. Lidstvo na prvním místě) a spustil Muslim Television Ahmadiyya (Muslimská Televize Ahmadíja) – jediný nepřetržitý islámský televizní kanál na světě (www.mta.tv) V 80. letech 20. století Spolek sjednotil a rozšířil, a to navzdory ještě silnější státem podporované perzekuci, kvůli které byl osobně nucen emigrovat do Anglie.

Emigrace do Anglie

Navzdory dvěma velkým projevům násilí proti ahmádským muslimům v Pákistánu (1953 a 1974) se hnutí Ahmadíjanadále systematicky rozvíjelo jako zadruhého a třetího Chalífátu. Kvůli novým plánům Hazrata Mirzy Tahira Ahmada (Alláh mu buď milostiv) zahájila pákistánská vláda a její ortodoxní islámští duchovní další vlnu násilí, pronásledování a přísných omezení vůči ahmádským muslimům, která vyvrcholila Nařízením XX z 26. dubna 1984. V čele stál pákistánský diktátor, prezident Zia-ul-Haq. S ohledem na nová omezení svobody vyznání ahmádských muslimů bylo v Pákistánu stále obtížnější ochránit Chalífát jako instituci. Z toho důvodu, ve dnech 29. až 30. dubna 1984,Hazrat Mirza Tahir Ahmad (Alláh mu buď milostiv)emigroval do Anglie.

Výzva k modlitebnímu souboji

Prezident Zia-ul-Haq v porušování lidských práv nadále pokračoval, a to navzdory opakovaným veřejným varováním Hazrata Mirzy Tahir Ahmada (Alláh mu buď milostiv), který na něj naléhal, aby se bál Boha a respektoval lidstvo.

Když prezident v porušování práv nepřestal, vyzval ho Hazrat Mirza Tahir Ahmad (Alláh mu buď milostiv) dne 3. června 1988 k modlitebnímu souboji Mubahila. Hazrat Mirza Tahir Ahmad (Alláh mu buď milostiv) tvrdil, že mu to pokynul Bůh jako poslední možnost. Bůh měl na základě modlitby k Božímu soudu uvalitsvůj hněv na lháře.

Hazrat Mirza Tahir Ahmad (Alláh mu buď milostiv) zašel ještě dál a prohlásil, že Bůh tak učiní, i když prezident Zia-ul-Haq modlitební soutěž nepřijme. Dne 12. srpna 1988 měl Hazrat Mirza Tahir Ahmad (Alláh mu buď milostiv) obdržet božské sdělení o tom, že bude Zia zničen. Následnětak veřejně prohlásil, že není cesty zpět, že Zia-ul-Haqa už nelze zachránit a že bude zcela jistě zničen.

V důsledku tohoto modlitebního souboje, jen o pět dní později, dne 17. srpna 1988, prezident Zia-ul-Haq a mnoho jeho spolupracovníků zemřelo při podivné letecké nehodě, přičemž se úřadům nepodařilo nalézt žádné důkazy cizího zavinění.Všechny strany incidentu byly šokovány jeho nevysvětlitelnou povahou. Pro ahmádské muslimy to bylo velké znamení toho, že jim Bůh pomáhá vůči těm, kteří se je snaží perzekuovat. Ahmádští muslimové proti svým odpůrcům nikdy nezvednou zbraň. Bůh však někdy sám sešle svůj hněv na ty, kteří se Spolkusnaží ublížit.

A co je nejdůležitější, toto je pouze jedno z mnoha znamení v historii Muslimského spolku Ahmadíja o komunikaci Boha s Jeho vyvolenými.

5. Hazrat Mirza Masroor Ahmad (nechť je mu Alláh nápomocen) Khalifat-ul-Masih V

Narozen 15. září 1950; Chalífou zvolen 22. dubna 2003

Současný Chalífa, Hazrat Mirza Masroor Ahmad (nechť je mu Alláh nápomocen), je pátým nástupcem zaslíbeného Mesiáše (mír s ním). Jeho Svatost se narodila 15. září 1950 v Rabwahu v Pákistánu – tehdejším celosvětovém ústředí Muslimského spolku Ahmadíja. Je synovcem Hazrata Mirzy Tahira Ahmada, čtvrtého Chalífy, a jeho matka je sestrou tvrtého Chalífy. Jeho Svatost navštěvovala a absolvovala střední školu Talim-ul-Islam a svůj bakalářský titul získala na Talim-ul-Islam College. Obě školy se nacházejí v Rabwah. V roce 1976 získala Jeho Svatost titul Master of Science v oboru Zemědělská ekonomika na Zemědělské univerzitě ve Faisalabadu v Pákistánu.

Služby v Ghaně a Pákistánu

Jeho Svatost Masroor Ahmad (nechť je mu Alláh nápomocen) sloužil ve Spolku na různých pozicích a přímo v Ghaně sloužil po více než osm let. Založil střední školu ve městě Salagaa další školu v severní oblasti Ghany, kde dva roky působil jako ředitel. Pro své úspěchy související se školou v Salaze byl jasnou volbou naředitele střední školy Ahmadíjav Essarkyir, která se nachází v centrální oblasti Ghany. Tam působil čtyři roky jako ředitel.

Po svém působení ve funkci ředitele byla Jeho Svatost jmenována ředitelem zemědělské farmy Ahmadíja v Depali, v severní oblasti Ghany, kde sloužil dva roky. V Ghaně poprvé úspěšně zasadil a pěstoval pšenici. Jeho experimenty se sázením a pěstováním pšenice jako hospodářské plodiny byly vystaveny na mezinárodním veletrhu a výsledky byly předloženy Ministerstvu zemědělství Ghany.

Krátce po svých službách v Ghaně se Jeho Svatost vrátila do Pákistánu a dne 17. března 1985 byla pověřenafinancemi. V Pákistánu působil také jako ředitel vzdělávání v rámci Spolku a dne 10. prosince 1997 byl jmenován Nazirem A’alou (hlavním ředitelem). Ve funkci setrval až do svého zvolení Chalífou.

Vězeň svědomí

V roce 1999 byla Jeho Svatost neprávem uvězněna v důsledku pákistánských diskriminačních zákonů o rouhání. Na provinčním shromáždění Paňdžábu bylo předloženousnesení, které požadovalo, aby bylo jméno Rabwah změněno, protože se objevuje v Koránu.Zákony o rouhání usilovaly o to, aby bylo proahmádské muslimy nezákonné projevovat svou příslušnost k islámu. Usnesení prošlo bez velké debaty a jméno Rabwah bylo oficiálně změněno na Chenab Nagar. Nápisy nesoucí nové jméno města byly umístěny v nápadných částech Rabwah. O několik dní později byla podána První informační zpráva (trestní oznámení), která vinila některé členy Spolkuzničení nového nápisu. Přestožev oznámení nebyla uvedena žádná konkrétní jména, byl případ zaznamenán, což vedlo k zatčení Hazrata Mirzy Masroora Ahmada a několika dalších vysoce postavených členů Muslimského spolku Ahmadíja. Byli vězněni po dobu 11 dní bez možnosti propuštění na kauci a následně propuštěni bez obvinění dne 10. května 1999.

Chalífát

Od dubna 2003, kdy byl zvolen celosvětovým duchovním a administrativním vůdcem Muslimského spolku Ahmadíja, cestuje po celém světě, aby se setkal se členy Spolku a promluvil na jejich výročních shromážděních. V mnoha zemích, které navštívil, šlo o vůbec první návštěvu Chalífy Ahmadíja.

Pod jeho vedením se globální satelitní televizní síť Spolku MTA International, kterou spustil jeho předchůdce, rozšířila o několik dalších přidružených televizních kanálů, sociálních médií a rozhlasových stanic a poskytuje vysílání v různých jazycích. Kromě dalších 12 kampusů Jamia Ahmadíja po celém světě byla založena islámská seminární a vzdělávací instituce Ahmadíja – jedna v Ghaně a jedna ve Spojeném království – přičemž v případě té ve Spojeném království se jedná o vůbec první takovou instituci v Evropě. Zasazuje se zejména o nasměrování Spolku takovým způsobem, aby byl schopen systematicky čelit negativnímu mediálnímu zpravodajstvío islámu, zapojovat se do místních snah a propagovat to, co je podle Spolku skutečným poselstvím islámu.

V roce 2004 zahájil a pravidelně vystupuje na každoročním Národním mírovém sympoziu (v roce 2015 se konalo dvakrát), na kterém se, v největší mešitě v západní Evropě (Mešita Baitul Futuh),scházejí hosté ze všech společenských vrstev, aby společně polemizovali o tom, jak dosáhnout světového míru. Tato sympozia přilákala poslance, náboženské vůdce a další hodnostáře. V roce 2009 zahájil udíleníceny za mír pro ahmádské muslimy;jedná se o mezinárodní ocenění za mír pro jednotlivce i organizace, kteří prokázali mimořádné odhodlání a službu ve prospěch míru a humanitářství.

Hazrat Mirza Masroor Ahmad (nechť je mu Alláh nápomocen) se často setkává s hlavami států v různých částech světa a ohledně řešení vyplývajících ze Svatého Koránu v otázcenastolení míru jižměl zásadní projevy v Kongresu Spojených států na Capitol Hill, v Evropském parlamentu, ve sněmovnách parlamentu Spojeného královstvíi v kanadském či nizozemském parlamentu.Důsledně se dožadoval poctivosti a dodržování bezpodmínečné spravedlnosti a férovosti v mezinárodních vztazích. V reakci na pokračující konflikty rozeslal dopisy světovým vůdcům, v nichž varoval před skutečným rizikem světové války a vyzval je k věcnému úsilí o trvalý mír. Více čtěte zde: https://www.ahmadija.cz/cs/chalifat/

Závěr

Ačkoli je Chalífa volen hlasováním volebního kolegia, ahmádští muslimové věří, že volba je řízena Bohem. Z krátkéhopročtení stručné, více než stoleté historie admádského Chalífátu jsou patrné hluboké stopy duchovenství. Primární úlohou Chalífátu jako instituce je oživit víru v Živého Boha a pomoci ahmádským muslimům spojit se s Ním. To na cestě za hledáním Boha vytváří mezi ahmádskými muslimy a jejich vůdcem jedinečné spojení.

Následující fascinující anglický článek demonstruje tyto jedinečné myšlenky, které jinde v náboženském světě nenalezneme. Jedná se o kompilaci snů 40 ahmádských muslimů, kteří tvrdí, že je Bůh s předstihem informoval o volbě pátého Chalífy: https://www.alislam.org/articles/dreams-foretelling-fifth-khilafat/